BABÍ LÉTO V ČESKU: Luhačovice na den, týden a klidně i měsíc

Zábava 18. září 2012

Vyrazte za zdravím, za krajkovou architekturou nebo prostě jen relaxačně.

Na úvod se podívejte, jak tohle zlínské město chválí houslový virtuos Václav Hudeček. Nejen že sem jezdí pravidelně za odpočinkem se svojí ženou Evou. Ale také na koncerty a za svými mladými žáky na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích:

Kde se bere Vincentka?

První stopy civilizace v kraji jsou doloženy už ze 7. a 8. století. Pak se to tu vylidnilo a byla v podstatě pouze hraniční oblast, přes kterou se přehnal kdekdo. První písemná zpráva o Luhačovicích pochází až z roku 1412.

Trvalo ale dalších dvě stě let, než si konečně někdo všiml léčivé síly zdejších vod. Dotyčný se jmenoval hrabě Ondřej Serényi a dal na severním úpatí Malé Kamenné upravit pramen. A protože pronikal na povrch s hlasitým bubláním, nazval ho „bublavý“. Později Amandka. Dnes už ovšem nebublá...

Další pramen asi budete znát - Vincentka. Jmenuje se podle hraběte Vincenta Serényiho osobně.

A kde jsou prameny, jsou i nemocní. Kde jsou nemocní, jsou i lázně. No a lázně znamenají domy. Jenže právě do nich stávající majitel, hrabě Serényi, zase až tak moc neinvestoval, a tak rozmazlení návštěvníci konkurenčních zařízení navštěvovali Luhačovice stále méně...

Barvy, tvary, fantazie

Až se v roce 1902 stal ředitelem lázní dr. František Veselý. Založil akciovou společnost a nabídl lékařům a podnikatelům 3000 akcií po 400 korunách. Jako chytrému chlapovi mu bylo jasné, že nejdříve je třeba investovat právě do budov. A tak oslovil architekta Dušana Sama Jurkoviče.

První fáze výstavby se soustředila do centra lázní kolem hlavních pramenů - Vincentky a Amandky. Zahrnula i přestavbu Janova domu. A že peněz bylo málo a zároveň bylo nezbytné stavět opatrně, aby se nepoškodily prameny, kombinovaly se různé materiály: sušené hliněné cihly s moderními betonovými pilíři ve spodní části a dřevěnou konstrukcí v horních podlažích.

Dnes je tu krásný hotel, který je po kompletní rekonstrukci. Je barevnější a veselejší než za Jurkoviče. A to je co říct, protože ten barvami nešetřil! Ale on neměl tak kvalitní barvy, jako máme dnes.

Přestavba pokračovala Vodoléčbou, Chaloupkou, Mlékárnou...

jurkovičův dům

Jurkovičův dům je lázeňským skvostem.

foto:
vodoléčebný ústav

Také vodoléčebný ústav nese Jurkovičův rukopis.

foto:

Jak se tančí a plave ve vzduchu

Lázně byly pověstné takzvanou vzduchoplavbou. Šlo o cvičení na vzduchu, ale pro kolemjdoucí to byla vždycky ohromná atrakce - pozorovat desítky mužů, později i žen, kterak ladně polotančí na volném prostranství.

V roce 1903 postavil Jurkovič první novostavbu - vilu Jestřebí. Další stavby zůstaly už bohužel jen na papíře. Akcionářům se prostě přestalo líbit, že se stále jen investuje. Chtěli vydělávat. Celý projekt přestavby se stopnul odchodem architekta v roce 1908 a ředitele lázní o rok později.

Dnes je tu ovšem lázeňský život opět v plném proudu!

Tip redakce

Co vám dají v Luhačovicích do cajku? Zdejší prameny jsou považovány za jedny z nejúčinnějších v Evropě nejenom pro vysoký obsah minerálních látek, ale také pro vynikající proplynění. Využívá se tu sedmnáct hydrogen-uhličitano-chlorido-sodných kyselek a jeden pramen sirný.

A co se jimi léčí? Onemocnění dýchacího, trávicího a oběhového ústrojí, poruchy látkové výměny a poruchy pohybového aparátu a také onkologické případy po ukončení léčby a neplodnost.

pramen

Pramenů je v Luhačovicích mnoho. Kromě známé Vincentky třeba Ottovka.

foto:

Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:

  1. Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
  2. Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
  3. Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
  4. Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
  5. Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
  6. Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
  7. Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
  8. Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
  9. Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
  10. Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!