„Kristepane, vždyť jde jenom o to jedno, tak na co ty cingrlátka kolem?“ diví se muži. „Ženský musí všechno komplikovat!“ Nu ano, snad.
Umíme zkrátka dělat víc věcí najednou a také vnímáme víc věcí kolem. S tím nic nenaděláme. Máme to dané geneticky. Muži jsou prostě trošku..., bez urážky, jednodušší.
Ovšem dostat takovýto úkol, pánové by nejspíš skákali radostí. Nastudovat v rámci pracovního procesu nějaké to porno... Jen si to představte: po večeři si člověk sedne k počítači a ponoří se do světa sexu. „Mám pověření od šéfa,“ prohodí ledabyle ke kuchyni, ještě než manželka začne protestovat.
Ženské pornofilmy
- mají příběh, děj, který má hlavu a patu
- mají více dialogů, kladou větší důraz na autenticitu
- rozvíjejí více fantazii, vizuální složka je rafinovanější
- více si hrají s kamerou – nestačí namířit objektiv na pohlavní úd, důležitá je hra se světlem, s obrysy těla a atmosférou scény
- zobrazují ženu jako rovnocennou partnerku, a ne pouhou sexuální oběť
A zatímco kolegové v kanceláři sledují volby, on surfuje na vlnách erosu. To se jen tak někomu nestane. Mně se to stalo. V práci a za denního světla mi to ovšem dvakrát inspirativní nepřišlo. Po bytě mi zase bloumá zvědavý puberťák. Ale práce je holt práce!
Chceme skutečné lidi a příběhy!
Ne, že by nešlo o sex. I v tzv. pornu pro ženy je na prvním místě. Ale vypadá tak trošku jinak. Klíčová je estetika. Silikonové barbíny s přebujelým poprsím a pusou nadupanou botoxem ženy nebaví, chtějí reálnější typy, se kterými by se mohly ztotožnit.
Klasické porno mnoho žen uráží. Spíš než jako člověk v něm žena působí jako loutka, se kterou si muž dělá, co se mu zlíbí. Jako pouhý objekt jeho uspokojení.
I přes všechno to vzdychání je znát, že sex ji dvakrát nebaví. Panebože, vždyť někdy si člověk říká, že při takových prostocvicích zítra minimálně nehne krkem! V pornu pro ženy si žena sex opravdu užívá.
Často v něm hrají skutečné páry, takže nejde ani o přetvářku. Největší rozdíl je ale v ději. Porno pro ženy je rafinovanější. Ženy chtějí příběh, a ne makro záběry na něčí genitálie. Chtějí znát souvislosti.
Žena chce znát souvislosti.
Nic nového pod sluncem
Porno pro ženy není žádnou novinkou. Jeho průkopnicí byla v osmdesátých letech americká pornoherečka Candida Royalle. V jejích filmech se poprvé objevila něha a předehra.
Eyes of Desire z roku 1998 dodnes patří k nejpopulárnějším. Hard-core nahradil heart core – romantika, soft sex, atraktivní lidé i prostředí. A hlavně sex, který se líbí ženám.
Porno pro ženy točí většinou zase ženy. Málokdo ale ví, že na jeho vzniku se podílel i dánský režisér Lars von Trier. Dokonce vypracoval Manifest Puzzy Power, který jasně definuje, jak má pornofilm pro ženy vypadat. Třeba jakékoli násilí či ponižování ženy jsou tabu.
Pryč s nabušenými svalovci a klišé typu muž je mocný vládce (byť slizký trpaslík, hlavně že zazobaný) a žena mladá, krásná (nejlépe i tupá)! My s přítelem si vystačíme sice ve dvou, ale když už si člověk do ložnice pustí kupu nahých lidí, ať jsou aspoň normální!
A jak to mají naše celebrity? Podívají se rády na lechtivý film, nebo jim porno nic neříká? Přečtěte si v nové Vlastě 5/2013 s Olgou Lounovou na obálce.