"Semel in anno licet insanire" neboli "Jednou do roka bláznit je dovoleno". To se říká v Benátkách, když nastane tradiční únorový karneval.
Křepčení a jásot, všelijaké dovádění a překračování jindy uznávaných zákazů a omezení, které po zbytek roku bez řečí všichni respektují, to je karneval. Čas kouzel a magie i obyčejných naschválů, trapných vtípků a směšných taškařic pod jediným heslem: "Ať žijí blázni!"
Karneval byl poprvé oficiálně ustanoven Senátem Benátské republiky v roce 1296. Ale už v roce 1094 se o něm zmiňuje v úředních dokumentech dóže Vitale Faliero. Nasadit si masku a oddávat se veselí je však zvyk ve skutečnosti mnohem starší. Už staří Římané laškovali s demižony vína a mísami prohýbajícími se pod tíhou jídla při takzvaných saturnáliích.
A ještě před nimi oslavovali stejným způsobem přechod z kruté zimy do zpěvavého jara společně s bohem Dionýsem Řekové. Právě ti při slavnostech zvaných bakchanálie objevili půvab a výhody tváří schovaných za maskou někoho jiného.
Masky už od října
Slovo karneval má původ v latině (carne-levare neboli maso-odebrat; odtud pak pochází český výraz masopust). V dobách své největší slávy začínal Benátský karneval hned po Vánocích - 26. prosince. Benátčané si ale nasazovali masky někdy dokonce už koncem října.
Po staletí tak byly Benátky pro okolní svět městem honosných paláců, za jejichž zdmi se místní smetánka oddávala hazardu a nekonečnému hodování nad skvostnými tabulemi přetékajícími jídlem a pitím.
Benátská oligarchie si byla ale dobře vědoma napětí, které vyvolával kontrast života v bohatství a nuzoty, v níž živořili poddaní. Jak vychytralé od ní bylo využít karneval jako píst, jímž mohl hněv uniknout!
A tak zatímco si užívala v luxusu svých rezidencí, v ulicích města křepčila chudina a nižší měšťanstvo rozvášněné vínem, bujarou hudbou muzikantů a dováděním kejklířů. Skryti za škraboškou se s humorem nebo i nadávkou mohli poddaní alespoň symbolicky vypořádat s bohatou vrchností.
Jak to bude v Praze
Tak to byly Benátky, a jak to bude v Praze? Taky se můžete symbolicky vypořádat s vrchností, jestli máte tu potřebu :-) Letos je pražského karnevalu už sedmý ročník, a dva týdny budou probíhat koncerty, karnevalové večery, hostiny, přehlídky a soutěže.
Tak třeba se můžete podívat v Clam–Gallasově paláci na expozici scénických kostýmů a masek z dílny ateliéru Franzis Wussin, dvorního dodavatele kostýmů a masek pro pražský Carnevale.
Nebo můžete zajít na program Opera Barocca, vždycky od půl osmé večer. V rámci tohoto cyklu budou uvedena 3krát 3 představení s tematikou tanečních duelů. V představení "Když Bohové tančí" zazní hudba skladatelů dvora Leopolda I., krále Čech a císaře Svaté říše římské, a hudba J. B. Lullyho, dvorního skladatele Ludvíka XIV.
Druhé z představení "Sonata Venatoria" uvede barokní hudbu s loveckou tematikou a třetí představení "Vivat Carnevale" je hudebně-tanečním duelem o korunu Krále Carnevalu. Všichni, kdo milují velký barokní svět, si pravidelně dají dostaveníčko na nejkrásnějším pražském maškarním bále Crystal Ball - letos v sobotu 9. února. Slibuje se krásná hudba, krásné masky, krásní lidé a delikátní jídlo.
Zelí už mi chutná
- Ne zrovna moc poctivá, možná i trošku zákeřná služka je jednou z nejsympatičtějších italských masek. Je hezká, ovšem trochu povrchní a ráda flirtuje s kdekým. Kolombína nosí šaty jásavých barev s bílou zástěrou a malým čepečkem.
- Oblíbenou maskou je i pulcinello, muž v bílém obleku, s bílou čapkou na hlavě a černou maskou přes obličej. Pochází z Neapole a symbolizuje nejchudší z nejchudších. Nic mu není svaté, je velmi drzý až vulgární a věčně hladový. A je to taky zbabělec. Jeho jméno pochází z italského slova pulcino neboli kuřátko, a to proto, že tvar nosu této masky připomíná zobák.