Odkud vane fenomén severské krimi?

Larssonovu trilogii Milénium hltali se zatajeným dechem všichni. Jeho knihy se záhy dostaly i na filmová plátna. A brzy měly následovat další. Lars Kepler, Jo Nesbø, Stieg Larsson, to je ovšem pouhá špička ledovce. Jsou tu i Karin Fossum, Harri Nykänen, Henning Mankell, Johan Theorin - snad každý měsíc vychází nějaký drsný příběh z drsného severu. Vlna severské krimi se změnila v tsunami.

PROČ PRÁVĚ PONURÝ SEVER?

Donedávna se o ní příliš nemluvilo a málokdo ji četl. A pak najednou, kde se vzala, tu se vzala, vstoupila do našich životů rychlostí blesku. Skandinávská detektivka má úžasné kouzlo, kterému propadají stále další a další čtenáři. Proč vlastně?

Wikipedie popisuje „Nordic noir“ jako žánr, který v sobě zahrnuje detektivky psané ve skandinávských zemích, jimž jsou společné určité vlastnosti, jako je realistický styl s ponuře moralisticky laděným chováním postav. Jazyk, hrdinové příběhu a zasazení do prostředí, to jsou tři hlavní charakteristiky tohoto žánru, psaného přímo a bez metafor.

Detektivky mají na chladném severu dlouhou tradici. Vše se však změnilo ve chvíli, kdy světlo světa spatřilo Milénium Stiega Larssona. Rozsáhlá, čtivá a napínavá detektivka se společenským podtextem odstartovala lavinu, která se nedá zastavit.

HRDINOVÉ Z MASA A KOSTÍ

„Noci jsou dlouhé, alkohol tvrdý a lidé vychováváni k tomu, aby skrývali city a střežili svá tajemství.“ Tak zestručňuje v nadsázce rozbor skandinávské detektivky časopis Economist. Příběhy ze severu jsou plné krve a zvrácených vrahounů, kteří se neštítí ničeho.

Tedy jak říkají Angličané: „Dobrodružství je to, co je tak nepříjemné prožívat, ale o čem se dobře vypráví v klubu.“ Hrůzné zločiny „krásně“ kontrastují s malebným skandinávským prostředím. Zapomenuté kouty Stockholmu, mírumilovný venkov, hluboké fjordy, pusté náhorní plošiny, arktické noci a mrazivé sněhové vichřice jsou vrcholně atraktivní kulisy pro zločin.

„V našich zemích je ponuré podnebí, což dodává našemu psaní, způsobu režie filmu a chování obecně v základu to, co se nazývá Nordic noir,“ říká Adam Price, scenárista úspěšného seriálu Borgen.

„Existuje tu kontrast mezi obrazem nejbohatšího regionu světa a skutečnými problémy, které se řeší v našich dramatech.“ Seveřané svým hrdinům ale především nadělují porci osobních problémů, slabostí a traumat. Mají rozpadlá manželství, komplikované vztahy k rodičům i dětem anebo třeba k alkoholu, jako cynik a notorický pijan Harry Hole Joa Nesbøa. A to je ten trik. Vytvořit reálnou postavu a postavit ji před nějakou výzvu.

To nejlepší ze severské krimi

• STIEG LARSSON (Švédsko) Jeho trilogie Milénium fenomén severské krimi odstartovala - Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm, Dívka, která kopla do vosího hnízda
• JUSSI ADLER-OLSEN (Dánsko) Píše o kodaňském policejním oddělení Q - Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64
• HENNING MANKELL (Švédsko) Nejznámější jeho postavou je komisař Wallander, jenž se stal předlohou pro stejnojmenný seriál britské BBC - Vrazi bez tváře, Číňan, Neklidný muž, Než přijde mráz, Psi z Rigy
• LARS KEPLER (Švédsko) Ve skutečnosti manželská dvojice Alexandra Coelho a Alexander Ahndorilovi - Hypnotizér, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně, Písečný muž
• JOHAN THEORIN (Švédsko) Jeho knihy ze švédského ostrova Öland jsou plné mystiky - Mlhy Ölandu, Smršť, Zkamenělá krev, Skrýš
• THOMAS ENGER (Norsko) Jeden z nejnovějších přírůstků skandinávské krimi - Kamenný déšť, Fantomová bolest
• TORSTEN PETTERSSON (Finsko) Jeho kriminálky jsou lyrické a vyprávěné intimním stylem - Dej mi své oči, Skryj mě ve svém srdci
• ÅSA LARSSON (Švédsko) Její detektivky vynikají silným ženským prvkem, kterým se od ostatních výrazně odlišují - Sluneční bouře, Prolitá krev, Temná stezka, Než pomine tvůj hněv, Oběť Molochovi

HALÓ, TADY HOLLYWOOD

Nejen severské detektivky, ale i filmy zažívají boom. Milovníci Nordic noir měli před pár dny žně i v Praze. Přehlídka severských filmů Nordfest nabídla 14 snímků ze severu, například dokument Liv & Ingmar, islandskou komedii Doprava doleva a výběr z krátkých snímků. Připomenula i kultovní tvůrce Thomase Vinterberga, Larse von Triera či Akiho Kaurismäkiho.

„U kterékoli knihy, jež nyní vyjde v tomto žánru, je okamžitě zájem o získání filmových práv,“ říká Fredrik Malmberg, producent hollywoodského remaku švédského upírského filmu Ať vejde ten pravý. Dny Grety Garbo a Ingmara Bergmana jsou, jak se zdá, ty tam. Základním kamenem úspěšných severských děl je dnes ponuřejší stránka skandinávské kultury.

„Krimi a horory jsou podivuhodnou specialitou národů, které jsou bohaté, zdravé a kde procento vražd je relativně nízké a podmínky pro život dětí stojí na čele mezinárodních žebříčků,“ říká Peter Aalbæk Jensen, jenž s dánským režisérem Larsem von Trierem založil filmovou společnost Zentropa. „Jde ale o ten kontrast mezi světlem a tmou, který lidi fascinuje.“