Pro jistotu si řekněme, kde to je: na severovýchodě Čech, v Broumovském výběžku. Základnu pro vstup do skal můžete mít přímo v obci Adršpach (je Horní a Dolní, zastávka vlaku se jmenuje jen Adršpach).
A nevadí, že nejste žádní horolezci, na krátké trasy můžete klidně i s kočárkem a na delší vám postačí pevné boty. Některé slečny se sice vydají i v sandálkách, ale to si koledují o vyvrtnutí kotníku.
Podívejte se na turistickou pozvánku do těchhle krásných skal:
Vstup do skal najdete snadno, je přímo u hlavní cesty a také u železniční stanice. A jistě ho poznáte, alespoň v hlavní sezoně, podle chumlu lidí, kteří se shlukují u bohaté nabídky občerstvení a prodejen suvenýrů. Nedivte se, že se tady platí vstupné, protože adršpašské i teplické skály je potřeba před náporem turistů chránit a také zajistit bezpečné prohlídky. Jsou opravdu dobře značené, nemusíte se bát, že byste se snad ztratili.
Jako stařičký Goethe
Největším lákadlem adršpašské části je čtyřkilometrový okruh, jehož součástí jsou dva vodopády a plavba pramicí po skalním jezírku (musíte si za ni ale připlatit). Hned za branou leží jezírko s blankytnou vodou, kde mnohé rodiny s malými dětmi stráví v poklidu celý den pozorováním lodiček a vodních ptáků.
Koupat se v zatopené pískovně nesmí, ale kochat se krásou ano. A půjčují se tady lodičky.
zdroj: Vlasta.cz
Když se vydáte dál, provede vás spletitá stezka mezi nádhernými skalními útvary, po schodech nahoru a dolů, mezi teplejšími a studenými místy. Osamělí si připadat nebudete, ale věřte, že výrazný turistický ruch tady trvá jen pár desetiletí. Ještě relativně nedávno (když vezmeme v úvahu, jak civilizovaná je po staletí česká krajina) si sem troufli jen loupežníci!
Skály byly přístupné pouze na okrajích, kde vyrostly tři hrady, Adršpach, Střem a Skály. Mezi nimi ležela nebezpečná zarostlá divočina. Až teprve v 18. století začali známější, adršpašskou část navštěvovat cestovatelé, přírodovědci a literáti.
První studie tady prováděl i básník a přírodovědec Johann Wolfgang Goethe a byl skalním městem nadšený!
Goethe toho v životě stihl opravdu hodně. Kromě mladých milenek se zajímal taky o geologii, a to právě tady v Adršpachu.
zdroj: Vlasta.cz
Zima jak na Sibiři
Teplické skály navštíví ročně ve srovnání se sousedním skalním městem jen asi třetina turistů. Jsou daleko drsnější, ale jejich dramatická krása stojí za to. Lidem ji ukázal teprve lesní požár v roce 1824, až po něm se začali pouštět hlouběji do skal.
Určitě si z návštěvy zapamatujete minimálně dlouhou soutěsku, v níž je celoroční klima podobné Sibiři. Je v ní opravdu zima, teplotní rozdíl mezi ní a zbytkem trasy může být i dvacet stupňů, takže si radši vezměte do batůžku něco s dlouhým rukávem, ať nenastydnete.
Hlady tady rozhodně neumřete, tahle paní třeba vozí z Polska chleba se škvarky. Bývaly doby, kdy sem lidská noha nevkročila. Člověk by nevěřil, že?
zdroj: Vlasta.cz
zdroj: Vlasta.cz
Dobré rady na cestu:
Začali jste prohlídkou v Adršpachu? Tak si jen včas rozmyslete, jestli si dáte „kolečko“ a vyjdete zpátky na silnici na stejném místě, nebo se přímo z komplexu adršpašských skal vydáte do skal teplických a vyjdete o notný kus jinde.
Dá se sice zase pohodlně po silnici vrátit, ale při plánování trasy s tím počítejte, zvlášť na děti by toho mohlo být dost. Doporučuji spíš rozdělit si procházky na dva dny a přespat poblíž. Výlet si tak víc užijete. Otevřeno je denně od osmi do šesti hodin.
Po příjezdu do Adršpachu ze strany od Teplic nad Metují je hlavní parkoviště asi 500 metrů po pravé straně hned vedle hlavní silnice. Pokud přijedete z druhé strany, tedy od Trutnova, tak musíte nejdříve projet Horním Adršpachem a odtud je vzdálenost k parkovišti asi 3 kilometry.
Tady najdete virtuální prohlídku https://www.skalnimesta.cz/virtualni-prohlidky/adrspasske-skaly-piskovna.html