Mnoho lidí si pod pojmy mág, kouzelník a iluzionista představí jedno a totéž. Jaký je mezi nimi z pohledu kouzelnické profese rozdíl?
Slovo mág je synonymem kouzelníka a patří spíše do pohádek nebo okultismu, tedy černé magie. Iluzionista je specializovaný kouzelník se zaměřením na velké jevištní triky, jak je známe třeba u Copperfielda. Ale dnes se často označení iluzionista používá i pro klasické kouzelníky. Ono to známé „kouzelník“ přece jenom trošku zavání králíkem z klobouku a barevnými šátečky.
Kdo je vaším kouzelnickým vzorem?
V mládí jsem míval spíš antivzory a myslím, že to bylo docela správné. Ale dnes samozřejmě uznávám řadu kolegů, kteří jsou v něčem lepší než já. Například Švýcar Peter Marvey nebo Francouz Dani Lary, v mikromagii David Stone, ale je jich mnohem víc.
Slyšela jsem, že příprava jednoho kouzelnického čísla zabere i několik let. Kolik času jste nejvíc do nějakého triku investoval vy?
Myslím, že nejdéle jsem pracoval na programu Magic Dream. Je to osmiminutová lyrická scéna a práce na ní mi trvala pět let. Dal jsem tam tehdy své nejoriginálnější nápady. Byla to má poslední show stavěná pro francouzskou televizi. Troufnu si říct, že byla to nejlepší, co jsme kdy s Monikou udělali. I když se paradoxně nikdy nerealizovala. To se zkrátka někdy stává.
Kde berete inspiraci při přípravě kouzel?
Podprahově stále hledám témata a předměty, se kterými by se dalo pracovat a o kterých se domnívám, že tu ještě nebyly. Snažíme se vyhýbat samoúčelným kouzelnickým rekvizitám a vycházet z běžných předmětů, které divák důvěrně zná.
Provádíte pouze svá vlastní kouzla, nebo přebíráte i kouzla kolegů?
Hlavní repertoár, který nás charakterizuje, je pochopitelně původní. Na komerčních představeních, jako jsou plesy, firemní akce, party, prezentujeme program, od kterého se čeká, že diváky nejen ohromí, ale hlavně pobaví. Proto se nevyhýbáme i některým ověřeným kouzlům, která už někdo vymyslel před námi, nám se líbí a dobře doplňují naše triky.
Stalo se vám, že se během vystoupení nějaký nepovedl?
No jéje. To je známá noční můra. Pokud to kouzelník zjistí, dá se ještě třeba něco zachránit. Horší je, když je všechno vidět, a jediný, kdo to v sále neví, je kouzelník. To aby se pak odstěhoval někam hodně daleko. Jednou jsme dělali iluzi, při které se zaměňujeme v truhle. Monika mi dálkovým ovládačem dává znamení, kdy mohu začít z bedny vylézat. Vmísila se do toho ale frekvence nějaké jiné vysílačky, světélko v bedně se rozsvítilo a já jsem vylézal pitomě mžouraje do reflektorů. Než mi došlo, že můj neobratný výlez všichni pobaveně sledují, bylo už pozdě, zachránit se to nedalo.
Už někdo odhalil váš kouzelnický trik?
Ano. Byl to špičkový analytik. Takový suchar, trošku autista. Nevnímal vůbec emoční nebo estetické aspekty programu, nevěděl vůbec, o co šlo a čemu se diváci smějí, ale pokreslil ubrousky na stole principy jednotlivých triků. Musím přiznat, že se ani v jednom nezmýlil.
Dočetla jsem se, že při provádění kouzla „Únik z pout a okovů pod vodou“ vám šlo o život. Co se stalo?
To jsem se jednou nechal přemluvit německou agenturou k čirému zoufalství. Ještě nikdo totiž nepředváděl únik z pout pod vodou na tak extrémním místě, jako je Mariánský záliv na Špicberkách. Jen tak jsem to nadhodil a už to nešlo vzít zpátky. Ten trik jsem pochopitelně uměl a dělával ho v bezpečí hotelových bazénů. Spočívá v tom, že mě svážou různými pouty a okovy, pak mě ještě zavážou do jutového pytle a hodí do vody. Mám asi minutu na to, abych se zbavil pout a vyvázl z pytle, než mi dojde dech. Ledová a slaná voda Severního moře ale zámky pout nechtěla pustit, a tak mi i v té zimě bylo dost horko. Dopadlo to dobře, reklamní účel to splnilo, ale nemůžu říct, že bych na ten kousek byl nějak hrdý. Byla to spíš prvotřídní pitomost.
Využil jste někdy kouzel k tomu, abyste oslnil nějakou ženu?
Určitě by to šlo, ale mám pocit, že by to bylo trochu nefér. Tak trošku zneužití výhody. Na to jsem moc velký profesionál. Namlouvám si, že moje žena oceňuje mé kouzlo i bez triku.
S vaší dlouholetou partnerkou Monikou máte dvouročního synka Matěje. Půjde ve stopách rodičů?
Budu rád, když se bude kouzly zabývat. Je to skvělý způsob, jak rozvíjet myšlení a fantazii. Kouzla jsou také neocenitelný komunikační prostředek ve společnosti. Už dnes mě docela slušně napodobuje, když vidí, jak zkouším nové věci. Jestli z něho chci mít kouzelníka? Asi začínám trošku chápat svoji babičku. Když jí táta oznámil, že se hodlá živit jako kouzelník, spráskla ruce a řekla: „Karlíku, copak si nemůžeš najít nějaké jisté místo pod penzí někde v teplé kanceláři?“