Pojízdné prodejny se v Československu objevily ve velkém na konci 50. let minulého století a provozoval je nejdřív Československý svaz spotřebních družstev.
Důvody byly jednoduché – jakmile zaniklo soukromé hospodaření, přestaly být rolnické rodiny soběstačné. Prodejen prý jezdilo postupně na sedm set! A to nejenom do odlehlých vísek, kde by je určitě obyvatelé ocenili i dneska, ale taky třeba do rekreačních oblastí.
V prodejnách se ovšem nevařilo, spíš se prodávaly jenom suroviny, třeba zrovna špekáčky na ohýnek. Nápad vařit přímo ve voze měl ovšem daleko dřív Američan Charles Goodnight. Uvědomil si, kolik hladových krků se pohybuje po pláních při nahánění dobytka a vymýšlel, jak je nakrmit.
Pořídil si starý armádní vůz a vybavil ho policemi a šuplíky, dodal nádobí a příbory a taky koření (a zdravotnický materiál, jako byl chinin). Těžké hrnce a pánve rozložil dole, jídlo bylo pořád před očima. Jedly se tam fazole, kukuřičná kaše, slanina, uzené nebo sušené maso a pila káva, všechny potraviny, které se dají dobře skladovat. Vůz měl taky barel s vodou a náklad dřeva k vaření. Tenhle nápad postupně inspiroval další podnikatele, a tak na konci 19. století už byly pojízdné restaurace běžně k vidění nejen v New Yorku.
Zásobovaly tehdy hlavně pracovníky na nočních směnách. Z nápadu pro dělníky se postupně stal nápad i pro manažery, který se v USA velmi dobře uchytil. Navíc kvůli krizi musela poslední dobou zavřít spousta restaurací, a tak i špičkoví kuchaři najednou vaří „na ulici“.
KUCHAŘI NA KOLECH
Už i u nás ale máme restaurační vozidla, nazvaná podle anglického vzoru food truck, přeloženo nejspíš jako jídelní náklaďák. Potkávat na ulici i na nejrůznějších festivalech a zábavních akcích můžete vozidlo Chefparade, což je sdružení skvělých kuchařů, kteří mimo jiné pořádají oblíbené kurzy vaření (www.chefparade.cz). A pak se rozhodli vyjet do ulic. „Chceme ukázat, že i z dodávky na ulici můžete dostat fantastické jídlo, které je zdravé, čerstvé, z kvalitních surovin a za přijatelnou cenu,“ říká manažer projektu Roman Krška.
Můžete tak ochutnat třeba krevetovou polévku tom yum, lososové nugety ve strouhance, marinované v bazalkovém pestu, nebo steak z tuňáka s grilovanou zeleninou. Dalším vozidlem s čerstvým zbožím, které před pár měsíci vyjelo, je Dish truck pražského bistra s delikátními hovězími burgery, postavenými na vyzrálém mase a domácích surovinách od housek po hranolky. „Domovská základna v Římské ulici má přece jen omezenou kapacitu a pro Pražany z okrajových částí města může být i trochu z ruky. Do auta se vejde kompletní kuchyně.
Kdo viděl naši kuchyni v Dishi, ví, že je poměrně malá. Není proto třeba se obávat, že by velikost auta ovlivnila kvalitu burgerů,“ ujišťuje majitel Matouš Petráň (www.dish.cz). Pro začátek dal do nabídky čtyři nejoblíbenější burgery, hranolky i oblíbené omáčky.
Objednat si můžete třeba burgera!
TAKY TY ŠPEKÁČKY
Co že jsem to psala na začátku článku? Že místo chleba a špekáčků se dneska v pojízdných prodejnách prodává vybrané teplé jídlo? No tak to vlastně naštěstí není celá pravda.
Protože nejen vísky, ale i farmářské trhy ledaskde objíždějí prodejny sýrů, másla, klobás a koláčů. Třeba se známou písní „na rtech“ Můj Vilém peče housky projíždí kolem Trutnova vozidlo rodinného pekařství Medikus (www.rohliky.cz). S voňavým sortimentem uzenin vyjíždí zase z Hořic na Královéhradecku prodejna řeznictví U Slavíků (www.reznictviuslaviku.cz).
Na českých a moravských návsích se v mrazicích dodávkách objevuje taky zboží firmy Eismann, která nabízí dvě stě deset položek od ryb přes špenát po zmrzlinu. V tomhle případě si objednáte doma přes internet a dostanete jídlo až domů. A víte, jak tahle firma kdysi vznikla?
V 50. letech to bývala mlékárna, která chtěla sedlákům za mléko platit kromě peněz i v naturáliích. Pracovníci vymysleli zmrzlinu, kterou po statcích bylo třeba rozvést v perfektní kvalitě. A ke zmrzlině se pak přidávaly další a další potraviny.
A co říkají na fenomén food trucků naše celebrity? To si přečtete v nové Vlastě 4/2014!