Dlouhá léta se vědci domnívali, že počet mozkových buněk s přibývajícím věkem klesá. Poslední studie však tuto nepřímou úměrnost vyvracejí.
„Mozkové buňky mají schopnost regenerace, dokonce mohou i v dospělosti vznikat nové. Není tedy pravda, že vyšší věk musí nutně vést k úbytku duševních schopností,“ vysvětluje neurolog Jonas Frisén ze stockholmského Karolinska Institutet, který výsledky svého výzkumu publikoval v odborném časopise The Plant Cell. Na druhou stranu je ale pravda, že po třicátém roce má paměť tendenci slábnout a přijímat a zpracovávat nové poznatky nám trvá o něco déle.
„Aby mozek nestárnul a nedocházelo k předčasnému rozvoji například Alzheimerovy choroby, je důležité vyživovat ho správnými potravinami a aktivně ho trénovat,“ konstatuje profesorka zabývající se vědou o stáří Ursula Staudinger. Neurolog Ondřej Škoda, primář neurologického oddělení v nemocnici Jihlava a člen výboru České neurologické společnosti, dodává: „Pro udržení mozku na co nejvyšší úrovni je dobré pravidelně ho zatěžovat - tedy udržovat jej ve funkčním stavu intelektuální činností, například luštěním křížovek, četbou. Pro ty, kdo mají pocit, že je zrazuje krátkodobá paměť, je dobré mozek cvičit zapamatováním si různých pojmů, kupříkladu se cvičně naučit, jak jdou po sobě Přemyslovci nebo jednotlivé mosty na Vltavě.“
Čtení je skvělá činnost - udrží mozek v aktivitě a ještě se u něj dobře pobavíte.
ZMĚŇTE ZVYKLOSTI
Podobně jako povislý zadeček můžeme zpevnit a vytvarovat účinným cvičením, bříško zeštíhlit sklapovačkami, tak i mozek můžeme posílit správným tréninkem. Průkopníkem metody zvané Mentální Aktivní Trénink, zkráceně MAT, je německý psycholog Siegfried Lehrl, předseda Společnosti pro procvičování paměti.
A v čem tajemství mozkového joggingu spočívá? „Jde o soubor malých úkolů, které dokážou mozek udržovat v maximálním stavu vědomí,“ vysvětluje. „Po několika zahřívacích cvičeních je mozek schopen vstřebávat všechny činnosti, poznatky a informace, se kterými se během dne střetne.“ Podle něj má totiž krátká, ale zato pravidelná ranní rozcvička pozitivní vliv na pozornost a rychlost, s jakou informace zpracovává, což ve výsledku znamená lepší paměť i celkový pracovní výkon.
A kdy s mozkovou rozcvičkou začít? „Jelikož cvičení zlepšuje rychlost vnímání, koncentraci, prostorovou orientaci a logické i verbální myšlení, je vhodné začít jej praktikovat už v dospívání,“ radí trenérka mozkového joggingu Jana Vejsadová. Cviky, které mozkové buňky stimulují, jsou nenáročné a lze je začlenit do běžného života. Jedná se zpravidla o činnosti, které nevyžadují zvláštní přípravu, ale jsou pro nás neobvyklé.
Například při ranních rituálech, stejně jako při psaní textovek, odemykání nebo přípravě večeře, zkuste používat levou ruku místo pravé, při sledování televize se věnujte i jiné činnosti, třeba šití, malování nebo luštění křížovek. Po bytě choďte se zavřenýma očima, změňte pořadí, ve kterém věci obvykle děláte, díky čemuž přinutíte mozek opustit vyjeté koleje, hrajte sami se sebou slovní fotbal nebo si zkuste zapamatovat uspořádání předmětů na stole či kuchyňské lince.
I takové malování váš mozek dokáže omladit.
MEDITUJTE A KOULEJTE OČIMA
Výsledky studií Kalifornské univerzity potvrzují, že lidé, kteří dostatečně spí, pravidelně odpočívají nebo si dopřávají krátkého odpoledního šlofíka, mají určité oblasti mozku (především se jedná o čelní lalok a mezimozek) větší než ti, kdo věčně ponocují nebo žijí v neustálém stresu.
„Člověk trpící přemírou stresu mívá často v hlavě blok způsobený stresovými hormony, který negativně působí na učení i pracovní výkon,“ vysvětluje Hans Georg Nehen, profesor a ředitel geriatrické kliniky a Memory Clinic v německém Essenu, který k tomuto zjištění došel při pozorování a hodnocení stavu svých pacientů. „U více než poloviny pacientů, které na naší klinice léčíme, bylo hned na počátku odhaleno vysoké psychické zatížení,“ uvádí v publikované studii na německém internetovém portálu www.derwesten.de.
Naše rada proto zní: nenakládejte si toho na svá bedra více, než jste schopni zvládnout. Než se vrhnete do řešení další krize, na chvíli se zastavte a dopřejte si oddych. Třeba si i zakoulejte očima - zvedněte obočí, doširoka otevřete oči a dívejte se ze strany na stranu a nahoru a dolů. Těmito rychlými pohyby dojde k uvolnění adrenalinu, což vás probere a povzbudí.
CO UDRŽÍ MOZEK VE FORMĚ?
- VŮNĚ: NABYTÉ VĚDOMOSTI SE PRÝ V HLAVĚ UDRŽÍ LÉPE, KDYŽ SI DÁTE K POSTELI NĚCO PŘÍJEMNĚ VOŇAVÉHO, NAPŘÍKLAD VONNOU SVÍČKU, SUŠENÉ AROMATICKÉ KVĚTINY, POLŠTÁŘEK S VŮNÍ VANILKY NEBO LEVANDULE.
- SPÁNEK: DOSTATEČNÝ A KVALITNÍ SPÁNEK JE PRO SPRÁVNOU ČINNOST MOZKU NEZBYTNÝ.
- KARI: INDICKÉ KOŘENÍ OBSAHUJE ANTIOXIDANTY, KTERÉ ZABRAŇUJÍ RIZIKU VZNIKU MENTÁLNÍCH PORUCH.
- SMÍCH: DOBRÁ NÁLADA, POZITIVNÍ MYŠLENÍ A ČASTÝ SMÍCH ZLEPŠUJÍ ČINNOST MOZKU A PRACOVNÍ VÝKON AŽ O 40 PROCENT.