NEBERTE TO OSOBNĚ
Kritiku, jakkoli je nepříjemná, je třeba brát tak, že je pranýřováno něco, co jste udělali (případně neudělali), ale nejde o vaši osobnost. Činy se dají napravit. Projela jsem výlohou? Není to konec světa, mám pojištění! (doufám). Dva týdny jsem pilně střádala bílé oblečení ke speciálnímu praní, zatoulaná červená ponožka mi obarvila všechno narůžovo. Udělala jsem malou chybu – kritika je oprávněná – příště si dám pozor, no! Oprávněná kritika vypadá takto: „Proč ses pořádně nepodívala, když jsi to do pračky dávala?! Teď budu měsíc vypadat jak Růžovej panter!“ Neoprávněná kritika/útok vypadá takto: „Panebože, ty jsi pitomá jak ta ponožka!“ – možná má pravdu, ale jde o neoprávněný útok na mou osobu, tak ať si to laskavě nechá!
